V návaznosti na prohlášení zástupců Ústeckého kraje, zveřejněná ve sdělovacích prostředcích uplynulých dnech, považuje představenstvo DPÚK za nezbytné v zájmu objektivního informování veřejnosti, opravit některé mediálně prezentované nepřesnosti i zjevné nepravdy.
Předmětem sporu je úhrada ztráty za poskytování veřejné služby, jejíž výši stanovenou obecně závazným právním předpisem kraj zpochybňuje. DPKÚ je obchodní společností, jejíž cílem vůči akcionářům je zajišťovat rozvoj společnosti. Současně musí v rámci dodržování norem EU v oblasti provozování veřejné dopravy zajistit průměrné stáří vozového parku nepřevyšující 8 let. Za tímto účelem zákonodárce stanovil výši nároku za poskytování veřejné linkové dopravy, jakožto veřejné služby, která je obecně ztrátová. Tuto náhradu hradí dopravci kraj, který za tímto účelem od státu dostává nepřímé refundace v rámci rozpočtového určení daní. Není tedy pravdou, že by kraj tento závazek veřejné služby refundoval bez dalšího na úkor jiných investic.
Kraj bez předchozího jednání předložil DPÚK jako jedinou možnou variantu svoji představu o výši náhrad, která je v řádech nižší, než zákonem stanovená výše, a která neumožňuje DPÚK možnost obnovy vozového parku stanoveného zákonem ani možnost valorizovat mzdy zaměstnanců. Navíc kraj odmítl DPÚK uhradit náklady za již odebrané služby. Tímto postupem je DPÚK nucen buď požadavek kraje plně akceptovat a podnik přivést do faktického útlumu a postupné likvidace, které bude předcházet zmražení mezd, úsporné propouštění a nepřiměřené stárnutí vozového parku v důsledku absence prostředků na jeho údržbu. Nebo odmítnout požadavky kraje, vyhlásit okamžitou výluku a následně vstoupit do likvidace, neboť za situace, kdy od kraje neobdrží úhradu za odebrané služby, nebude mít prostředky na nákup paliva, výplatu mezd a úhradu dalších nákladů souvisejících s výkonem této veřejné služby.
Vedení společnosti DPÚK je vůči akcionářům povinno uplatňovat veškeré nároky stanovené zákonem v minimální přípustné výši. Pokud by se tak nechovalo, vystavilo by se riziku trestního stíhání. Kraj nedal okamžitou výpovědí smlouvy vedení společnosti možnost vše projednat s akcionáři, jejichž rozhodnutím je vázán. Prohlášení zástupců kraje nutí vedení společnosti riskovat situaci, kdy akcionáři mohou jeho postup odmítnout a předat vše orgánům činným v trestním řízení. Vzhledem k tomu, že část akcionářů je zahraniční, není vyloučena ani mezinárodní arbitráž na ochranu investic, kterou by Česká republika nezajistila tím, že umožní, aby jednotlivé kraje nedodržovaly podmínky stanovené zákonem a mezinárodními smlouvami, jež garantují dopravním podnikům zajišťujícím pro stát linkovou dopravu, nárok na náhradu všech ztrát.
Zásadně není pravdou, že DPÚK by byl nucen dopravu zajišťovat do doby než bude nalezen alternativní dopravce. Pokud kraj za odebrané služby neplatí, nebude mít DPÚK prostředky na jejich provoz. Veškeré ztráty DPÚK vzniklé z ukončení činnosti se budou následně řešit formou zákonem stanovených kompenzací, které rozpočet kraje zatíží v ještě větším rozsahu a jejich výše se přičte k faktickým nákladům na zajištění „nové“ dopravní obslužnosti.
Směřuje-li postup kraje zajišťovat stávající dopravní obslužnost dopravním podnikům jednotlivých měst v participaci na linkové dopravě mimo region měst, směřuje tento postup k další nedovolené veřejné podpoře zakázané legislativou EU, neboť městská doprava je dotována z jiných veřejných zdrojů a nesmí docházet k tzv. křížovému financování, a proto i zde existuje riziko výrazných pokut ze strany EU. Směřuje-li tento postup k zajištění přístupu nových drobných dopravců na linky provozované pod dotací ve veřejném zájmu, existuje zde reálné riziko legalizace výnosu z trestné činnosti (protože žádný nový subjekt se nemůže pro provozování ztrátové veřejné dopravy na základě svého vlastního obchodního uvážení rozhodnout a kraj nemůže žádnému subjektu legálně slíbit úhradu ztráty) a zhoršení kvality dopravy (neboť tito drobní dopravci zpravidla neprovozují ekologickou dopravu nezbytnou pro Ústecký kraj, nemají vytvořený dostatečný servisní systém garantující její nezbytnou plynulost a bezpečnost).
DPÚK se snaží dále vše řešit tak, aby nebyla každodenní doprava občanů v rámci kraje ohrožena. Ve svém jednání je však výrazně omezen jak finančními prostředky, které v případě zastavení plateb ze strany kraje nemá k dispozici, tak i trestním zákonem, který stanoví trestní odpovědnost statutárních orgánů, které by svým postupem poškozovaly akcionáře. Proto vedení DPÚK nabídne kraji uzavření Dobrovolné Dlouhodobé Dohody, kterou by předložilo valné hromadě DPÚK ke schválení a současně navrhuje představitelům kraje rozpočtové provizorium.
V Ústí nad Labem, dne 10. února 2006
Ing. Michal Jergl
předseda představenstva
Ing. Jaroslava Hlohovská
místopředseda představenstva
Vladimír Krátký
člen představenstva